Mýval severní v Krušných horách

Při sledování vyder, které žijí v tocích Krušných hor, jsme narazili na jinou šelmu, která se zde také zabydlela. Na rozdíl od vydry, která zde patří, je to bohužel mýval severní - invazní druh. Mýval pochází ze Severní Ameriky a do Evropy se dostal kvůli svému kožichu. Ze severních Čech je známa poměrně silná populace na Karlovarsku, v Doupovských horách. Mývali se zde pravděpodobně rozšířili z Německa. V posledních pěti letech se ale již také objevují údaje o výskytu mývala z Ústeckého kraje – mývalí populace se dle několika zpráv rozšířila podél Krušných hor na východ až k Labi. Náš zatím krátkodobý průzkum tyto nálezy potvrdil. Stopu mývala jsme teď v březnu zachytili na horním toku Lužce a také naše fotopast instalovaná na břehu Bíliny nám poskytla první záznam.

Mýval severní v Krušných horách, horní úsek řeky Bíliny

Mýval severní je typický všežravec – zkonzumuje vše, co najde, co mu neuteče, preferuje potravu dostupnou v největším množství. Je znám svou zručností: pomocí předních končetin dokáže ledacos otevřít. V Německu, stejně jako ve svém původním areálu v Severní Americe, žije také na okrajích měst, kde otevírá popelnice nebo odpadkové koše a přes snahy tomu zabránit se v nich úspěšně přiživuje. Na život v blízkosti člověka se snadno adaptuje, což zvyšuje pravděpodobnost přenosu nemocí – zejména v Německu plošně prokázaná mývalí škrkavka Baylisascaris procyonis je považována za zdravotní riziko spojené s výskytem mývalů i u nás. Mýval znamená nebezpečí zejména pro naše původní druhy, které se vyskytují lokálně ve větším množství – pro kolonie ptáků hnízdící na zemi i na stromech (je schopen vybírat i hnízda v dutinách a budkách), pro kolonie obojživelníků. Na Karlovarsku ohrožuje vzácnou populaci užovky stromové.

Stopa mývala severního je pětiprstá, připomíná tvarem otisk lidské ruky a nohy.

Monitoring v Krušných horách probíhá v rámci projektu Lutra lutra.