Rys ostrovid

Rys ostrovid je největší evropská kočkovitá šelma. Je to vrcholový predátor spárkaté zvěře. V průběhu 19. a během první poloviny 20. století došlo v západní a střední Evropě na většině míst k lokálnímu vyhynutí populace rysa ostrovida.

Popis

Rys ostrovid je středně velká kočkovitá šelma. Průměrná hmotnost se pohybuje okolo 20 kg. Charakteristickým znakem jsou trojúhelníkovité uši s černými chomáčky chlupů na konci a černý konec ocasu, mnoho jedinců má lícní chlupy prodloužené a utvářející licousy. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým až rezavým zabarvením a s hnědými až červenohnědými skvrnami. Velikost, počet a umístění skvrn se u každého jedince liší, a může být tedy použito k identifikaci zvířat. Zbarvení rysů má genetické pozadí, sourozenci nebo matka a koťata jsou si často podobní.

Pobytové znaky

Základní znaky stopy rysa:

Čtyři prsty
Drápy se obvykle neobtiskují, jsou zatažené v pouzdrech. Když se objeví vypadají jako velmi malé kulaté dírky

Rozložení prstových polštářků je v podélné ose asymetrické

Stopa je kulatá, otevřená
dlaňový polštářek má lichoběžníkový tvar s malým sedlem
velikost 6 - 9 cm

Trus rysa:

obvykle skládá ze několika širokých oválných částí, na jednom konci zaoblených, na druhém s tenkou špičkou
čerstvý mívá tmavě hnědou až černou barvu a leskne se
obsahuje především chlupy kořisti, někdy i drobné úlomky kostí
charakteristický výrazný zápach „kočičiny“

Prostředí

Rys je vázán na rozsáhlejší lesní celky. K odpočinku si vyhledává klidná odlehlá místa s velkým množstvím členitého terénu, především skalnatých a balvanitých polí s množstvím přirozených úkrytů.

Způsob života

Samec i samice žijí po většinu roku odděleně a potkávají se jen v krátkém období říje, která probíhá od ledna do března. V tuto dobu probíhají mezi samci souboje o samice. Mimo dobu páření si obě pohlaví brání striktně své teritorium vůči stejnému pohlaví, i když k nepatrnému překryvu dochází zejména u samců. Teritorium samce může zahrnovat i několik okrsků samic. Mezi samicemi k překryvu teritorií většinou nedochází. Samice v květnu až červnu rodí na dobře ukrytém místě 2–3 mláďata, která kojí 2–3 měsíce. Mladí rysové se osamostatňují ve věku 8–10 měsíců až jeden rok. Do té doby se pohybují pouze se samicí, která je učí lovit.

Potrava

Rys se živí převážně kopytníky. Jeho hlavní kořistí je srnec obecný, v menší míře jelen lesní, dále zajíc polní a prase divoké. Občas loví i drobné obratlovce.

Rozšíření

V průběhu 19. a během první poloviny 20. století došlo v západní a střední Evropě na většině míst k lokálnímu vyhynutí populace rysa ostrovida. Jeho populace se zachovala ve větší hustotě pouze v Karpatech. Cílenou ochranou a hlavně díky reintrodukčním programům v několika zemích (Francii, Švýcarsku, Slovinsku, Německu, Rakousku a České republice) se do několika míst v západní a střední Evropě podařilo rysa ostrovida navrátit. V současné době je jeho populace koncentrována do několika vzájemně izolovaných, silně fragmentovaných oblastí. V evropské části areálu lze rozlišit několik více či méně oddělených subpopulací.

Výskyt a rozšíření v ČR

Ve středověku obýval rys většinu oblastí s vysokým zastoupením lesů, a to i v nižších polohách. S počátkem intenzifikace zemědělství, přibývající fragmentací lesů a se sílícím pronásledováním ze strany člověka v průběhu 18. století byl rys postupně vytlačován do stále vyšších poloh v podhorských a horských oblastech. Na konci 18. století už rys obýval téměř pouze naše hraniční pohoří. V Čechách to byla hlavně Šumava, Český les, Krušné hory, ostrůvkovitě také oblast od Labských pískovců po Orlické hory a Českomoravská vysočina. Poslední doložený zástřel z Čech je udáván z roku 1835 od Tábora (Červený et al. 2006). Na Moravě se populace rysa udržela ještě mnohem déle díky migraci jedinců z oblasti slovenských Karpat. V oblasti Moravského krasu, Drahanské vrchoviny a především v Moravskoslezských Beskydech a Jeseníkách se jedinci objevovali ještě začátkem 20. století (Červený et al. 1996). Znovu se pak u nás rys začíná objevovat stejně jako vlk a medvěd až po roce 1945 nejdříve v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Jeseníků. V průběhu 50.–60. let jsou zaznamenávána ojedinělá pozorování i ze Šumavy, Českého lesa a také Labských pískovců.

V návaznosti na vypuštění 5–9 jedinců v Bavorském lese na začátku 70. let a díky následné reintrodukci 17 rysů v průběhu 80. let na české straně Šumavy došlo ke stabilizaci a postupnému nárůstu velikosti šumavské populace rysa ostrovida (Koubek a Červený 1996). V současnosti tzv. šumavská populace rysů (nazývaná také česko-bavorsko-rakouská, anglicky BBA) obývá území od Českého lesa přes Brdy po Novohradské hory v Česku, Horní a Dolní Rakousko po řeku Dunaj a Bavorsko po Regensburg a Bayreuth. Těžištěm výskytu rysa jsou přitom národní parky Šumava a Bavorský les.

Mapa rozšíření tzv. šumavské neboli česko-bavorsko-rakouské rysí populace v rysích letech 2017-2019. Tmavě vyznačené kvadráty (10 x 10km) byly pozitivní ve všech 3 letech monitoringu, světlé kvadráty jen jeden (žlutě) nebo dva roky (oranžová) (rysí rok začíná na rozdíl od kalendářního 1.května). Zdroj: Mináriková a kol. 2023, Woelfl a kol. 2023, Belotti a kol. 2023.

Na celém tomto území žije odhadem zhruba 130 zvířat starších jednoho roku.

V letech 2017-2019 bylo pomocí fotopastí v ČR, Bavorsku a Rakousku sledováno území o rozloze 13 000 km2. Výsledky tohoto sledování ukazuje tabulka. Zdroj: Mináriková a kol. 2023, Woelfl a kol. 2023, Belotti a kol. 2023.

Druhá populace rysa u nás se vyskytuje na hranici se Slovenskem v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách. V této oblasti žije trvale 10-12 samostatných rysů.

Mapa výskytu rysa ostrovida v ČR z let 2012-2016 zobrazuje dvě stabilní oblasti výskytu rysa v ČR. Zdroj: Kutal a kol. 2017

Statut a ochrana

V Červeném seznamu ohrožených druhů obratlovců ČR je uveden rys ostrovid jako druh ohrožený. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a související vyhlášky č. 395/1992 Sb. je rys ostrovid zvláště chráněný živočich v kategorii silně ohrožený. Z hlediska zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. je rys považován za zvěř, kterou nelze lovit.

Rys ostrovid je dle červeného seznamu savců IUCN zařazen mezi málo dotčené druhy a jeho populační trend je udáván jako stabilní. V Evropské unii je rys chráněn směrnicí č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, je uveden v příloze II a IV. Dále je zařazen do přílohy II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Vztahuje se na něj také Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry (Bernská úmluva), kde je uveden v příloze III (Chráněné druhy živočichů), a Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva).

Výzkum a ochrana volně žijících živočichů