Tchoř stepní – žije tu s námi a neznáme ho

I ve střední Evropě může v dnešní době žít šelma, o které se nic neví. Víte, že v České republice žijí dva druhy tchořů? Skoro každý zná drobnou šelmu, která je známá svým nevábným pachem a loupením v kurníku – to je tchoř tmavý. Jenže u nás také žije jeho blízký příbuzný, tchoř stepní. Tento druh, dříve obývaje otevřenou zemědělskou krajinu nížin Moravy i Čech, se z naší krajiny nenápadně vytratil. V současnosti je velmi vzácný (řazen mezi kriticky ohrožené druhy) a informací o něm je naprosté minimum. Chybí základní data o tom, kde u nás stále žije, jaké prostředí obývá. Nevíme, čím se živí, protože sysel a křeček, jeho hlavní kořist, jsou tak vzácní, že ho nemohou uživit. Informace o tomto druhu v posledních 40 letech se redukovaly na občasné nálezy uhynulého tchoře na silnici, díky čemuž se vědělo, že tento druh u nás ještě nevyhynul. To ale bylo vše.

V současnosti už naštěstí máme moderní techniku, a víme, jak ji použít pro studium tohoto velmi vzácného savce. Díky tomu začínáme získávat vědecká data a odkrýváme drobné střípky z jeho života. Jedním z důležitých nástrojů jsou fotopasti zaznamenávající krátká videa, která můžeme detailněji analyzovat a můžeme díky tomu představit tento druh veřejnosti.

Pojďme se nejprve podívat, jak vlastně tchoř stepní vypadá. Tchoř je menší, lasicovitá šelma protáhlého těla s krátkýma nohama. Pro oba druhy tchořů je typická černobílá, obličejová maska. I zbytek těla tchoře stepního je kontrastně barevný. Černé nohy a černý konec ocasu se střídají se světle hnědou až žlutavou srstí na většině těla.

Už jsme zmínili, že u nás žijí dva druhy tchoře. Na dalších záznamech z fotopastí se můžete podívat, jaký je rozdíl mezi tchořem tmavým a tchořem stepním (dříve se mu také říkalo světlý).

Tchoř stepní žije na stepích, polích, loukách, pastvinách, či-li v otevřené krajině. Na jižní Moravě jsme jej zaznamenali zatím zejména na polích. Zdá se, že dokáže žít i v tak nehostinném prostředí, jako jsou intenzivně obdělávané velkolány, které jsou nejčastějším prostředím, jež má k dispozici. Musí zde překonávat monotónnost prostředí a kořisti, chemické prostředky, pojezd velké techniky. Samozřejmě je otázkou, jak se populaci v takovém prostředí daří celkově, jestli jim takové prostředí stačí. Tyto otázky bude nutné teprve odpovědět.

Podobně, jako ostatní druhy žijící v otevřené krajině, odpočívá tchoř stepní převážně v podzemních norách. Zvíře, které odpočívá v zemi, by mělo umět hrabat, aby si mohlo vybudovat a upravit svou noru. Vědecká literatura ale uvádí, že tchoř stepní využívá zejména nory své kořisti. Umí tedy hrabat? Umí. Ze záběrů z fotopastí není zřejmé, jestli v počáteční fázi využívá jen nor své kořisti (tedy nory syslů, křečků, svišťů, tarbíků) nebo si hrabe nory i úplně od začátku, určitě ale své nory výrazně upravuje. Vyhrabaná hromada hlíny z nory v případě tchoře stepního je poměrně velká, nora tedy musí být dlouhá i několik metrů. Vyhrabaná hlína bývá světlá, což znamená, že nora je tak hluboká, že zasahuje až pod horizont ornice / humusu.

Co loví tchoř stepní? Je specialistou na středně velké hlodavce. Výrazný úbytek jeho kořisti v zemědělské krajině byl jednou z příčin, proč u nás skoro vyhynul. Vymizeli sysli i křečci a potravní nabídka pro tchoře se dramaticky snížila. Záběry z fotopastí přináší první informace, čím se tchoř v dnešní jihomoravské krajině živí. Na dosud získaných záběrech si tchoř přináší drobnější hlodavce, pravděpodobně myšice, zřetelně podle černého břicha poznáte křečka polního a posledním úlovkem na záběrech je sysel obecný.

Tchoři stepní žijí samotářsky, samci i samice. Dle výzkumů v zajetí se samice do říje dostávají na konci března a říje trvá až do úspěšného páření. Ve volné přírodě mají tchoři stepní mláďata jen jednou do roka. S pomocí fotopasti na jižní Moravě se podařilo natočit světově unikátní záběry páření těchto šelem ve volné přírodě. Vzhledem k tomu, že se jedná o naprosto jedinečné záběry reprodukčního chování, psali jsme o nich detailněji zde.

Jako jiní savci, kteří žijí samotářsky, komunikují tchoři s ostatními jedinci svého druhu s pomocí čichových značek. Válením a třením všemi směry roztírají pachovou značku v okolí své nory. Tchoř stepní používá ke komunikaci trus, moč i výměšek řitních žláz. Z dosavadních záběrů víme, že okolí své nory značí samci. Samice ještě musíme dál sledovat, abychom zjistili, jak komunikují ony.

Všechna videa tchoře stepního, kriticky ohroženého savce České republiky, můžete zhlédnout v YouTube playlistu „Neznámý tchoř stepní“, kde budou postupně přibývat i další záběry. Čeká nás ještě obrovské množství práce, abychom tento druh opravdu poznali, a to natolik, že budeme také vědět, jak mu pomoci.

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Projekt je také součástí sledování stavu biotopů a druhů organizovaného AOPK ČR.