Hlaste vydry! Pomůžete s výzkumem.

Je možné pomocí vrcholových predátorů sledovat kontaminaci životního prostředí novými typy polutantů, kterými jsou například v současnosti tolik diskutované a všudypřítomné nebezpečné per- a polyfluoroalkylované látky (PFAS)? Mohou se v tělech predátorů významně koncentrovat i další rizikové prvky, např. těžké kovy? Lze analýzami koncentrací těchto látek v živočišných tkáních vyhodnotit jejich bioakumulaci ve vodním prostředí?

Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět projekt ApexPol: Analýza kadáverů vydry říční (Lutra lutra) jako nástroj pro monitoring bioakumulativních polutantů ve vodních ekosystémech.

Projekt byl finančně podpořen v rámci 1. veřejné soutěže programu Prostředí pro život 2 Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí. Probíhat bude v období 01/2025–12/2027 ve spolupráci Přírodovědecké fakulty UK, která je hlavním řešitelem, ALKA Wildlife, o. p. s. a Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Hlavním cílem projektu je vyvinout a otestovat novou metodiku hodnocení kontaminace vodních ekosystémů pomocí analýzy tkání vrcholového rybožravého predátora – vydry říční (Lutra lutra). Na základě premisy koncentrace polutantů s bioakumulačním a biomagnifikačním potenciálem ve vyšších trofických úrovních lze předpokládat, že tkáň z do jisté míry teritoriálního predátora, jako je právě vydra, bude reprezentativním vzorkem znečištění vodních ekosystémů dané lokality. Pro naplnění cíle budou analyzovány kadávery (těla uhynulých jedinců) vyder z celé ČR na přítomnost vybraných zástupců klasických i nových typů polutantů. Optimalizované postupy budou následně použity pro zhodnocení regionální kontaminace povrchových vod per- a polyfluorovanými látkami, těžkými kovy a dalšími rizikovými prvky.

Hlavním uživatelem výstupů projektu bude Ministerstvo životního prostředí. Výsledky však mohou být využity i správci vodních toků při budoucím sledování znečištění a zhodnocení kvality povrchových vod, Českou inspekcí životního prostředí nebo krajskými hygienickými stanicemi. V průběhu řešení projektu bude také uspořádána konference a několik přednášek, během kterých se zájemci o tuto problematiku budou moci seznámit s naší prací a výsledky.