Hledá se plch velký
TISKOVÁ ZPRÁVA ALKA WILDLIFE
Hledá se plch velký
Lidéřovice 15. 7. 2016: V loňském a letošním roce probíhá mapování výskytu plcha velkého v České republice. Řada údajů o výskytu tohoto vzácného a ohroženého druhu přitom přichází od veřejnosti. Ta se může zapojit posíláním svých pozorování a fotografií odborníkům z ALKA Wildlife a Univerzity Palackého v Olomouci. Plši žijí v listnatých lesích, nejraději mají bučiny a doubravy, řada z nich ale obývá i lidská obydlí (chaty, chalupy, kůlny, včelí úly) a tak se s nimi lidé mohou setkat.
Plši jsou známí jako malé „noční veverky“ s huňatým ocasem a velkýma očima, které je možné vidět v ptačí budce, včelím úlu, zahradním domku, nebo v noci budí všechny okolo sebe na víkendové chalupě. Někdy pozlobí hlukem, jindy přehryzanou elektroinstalací. Pokud na něj ale narazíte v noci v lese, poskytnou Vám úžasný zážitek jako někde v pralese: pobíhají vysoko v korunách stromů, loupou semena stromů, jejichž zbytky na Vás padají a intenzivně na sebe pískají.
„Většinou je možné potkat se s plchem velkým nebo plšíkem lískovým. V České republice ale žijí čtyři druhy plchů, kromě zmíněných dvou jsou to ještě dnes již velmi vzácné druhy - plch zahradní a lesní.“ uvádí odborník na tyto druhy, Peter Adamík z Univerzity Palackého v Olomouci. Všichni jsou to malí až středně velcí hlodavci s chlupatým ocasem. Rozpoznat jdou podle barvy kožichu. Plšík lískový je rezavě okrový, vypadá jako drobná myška, jen ten ocas má chlupatý. Plch velký je, jak jméno napovídá, náš největší plch a je celý jednolitě šedý. Plch zahradní a lesní mají také šedou srst, ale oba mají elegantní černé pásky přes oči, rozpoznat jdou od sebe podle zbarvení ocasu.
Plch velký je noční savec, který přes den rád zaleze odpočívat do nějaké skrýše. Je to vynikající lezec a převážnou část svého nočního života tráví v korunách stromů. Na konci léta se ukládá k zimnímu spánku a probouzí se až na jaře. V extrémním případě, může prospat až 11 a půl měsíců v roce! Ne nadarmo se proto plchům lidově říká „sedmispáči“. Pokud mají v daném roce dostatek potravy, vrhnou 6-7 mláďat, o která se v průběhu srpna starají a společně rychle přibývají na váze. V době před ulehnutím k zimnímu spánku mají dospělí jedinci kolem 200–250 gramů, což je dvojnásobek oproti tomu, s jakou váhou se probouzejí na jaře. Právě na podzim mohou být plši tak vykrmení, až to někdy na pozorovatele působí legračně. Peter Adamík k plchům doplňuje: „Již staří Římané věděli o tomto podzimním váhovém přírůstku a s oblibou si připravovali jídla z plchů. Dokonce využívali výhod plší hibernace a skladovali si ve studených sklepech, ve speciálních hliněných nádobách, zimující plchy. Takto měli k dispozici čerstvé maso po dobu několika měsíců. Dodnes tradice lovení plchů trvá např. ve Slovinsku nebo Chorvatsku, kde se dosud jedná o běžné a hojné druhy.“
U nás bohužel patří plch velký mezi ohrožené druhy živočichů. Poznatků o tomto druhu je pro jeho skrytý způsob života poměrně málo, a tak je veden jako „druh vyžadující zvláštní zřetel“, tedy druh, který potřebuje ochranu, ale informace o něm jsou nedostatečné. „Vlastně se ani přesně neví, kde se aktuálně tento druh v České republice vyskytuje. A také se neví, jaké rizika ohrožují tento druh a co by se pro něj mohlo případně udělat, abychom zajistili jeho dlouhodobou existenci v našich lesích.“ vysvětluje Kateřina Poledníková z ALKA Wildlife, o.p.s., organizace, která aktuálně koordinuje mapování jeho výskytu.
Proto bylo v létě 2015 zahájeno mapování výskytu plcha velkého. Odborníci v listnatých lesích při nočních pochůzkách zjišťovali poslechem jeho výskyt na předem vybraných bodech. V prvním roce mapování se podařilo zkontrolovat 35 % území České republiky, přičemž z 224 kontrolovaných faunistických kvadrátů byl plch zjištěn v 74 z nich. V dnešní době, plné chytrých telefonů a kapesních fotoaparátů, se zdá jako další velmi účinná metoda sběr údajů od veřejnosti. „Od loňského roku jsme získali od veřejnosti 93 záznamů plcha velkého a dokonce jeden údaj o vzácnějším plchu zahradním“ upřesňuje Peter Adamík. Předběžné výsledky ukazují, že plch velký je hojnější na Moravě než v Čechách. Je možné se s ním potkat jak v Jeseníkách, tak na Drahanské vrchovině, Oderských a Hostýnských vrších i v Bílých Karpatech. Na Znojemsku tvoří enklávu národní park Podyjí. Z Čech jsou prozatím jen roztroušené údaje a souvislejší výskyt byl zaznamenán pouze v Krušných horách a Českém Středohoří.
V letošním roce mapování výskytu plcha velkého v České republice pokračuje. „Pokud se někdo setkal s plchy, a chce se podělit o svá pozorování, nebo potřebuje poradit, o jaký druh se jednalo, může nám napsat. Nejcennější jsou pro nás samozřejmě fotografie, protože tam je bez pochyb možné určit druh zvířete. Ale i pouhá hlášení pozorování jsou pro nás důležitá. V případě nejistoty nás alespoň navedou na to, kde máme plchy hledat.“ ještě dodává Peter Adamík.
Pozorování či dotazy je možné zasílat na tyto kontakty: peter.adamik@upol.cz nebo katerina.polednikova@alkawildlife.eu.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Realizováno v rámci projektu Rozšíření plcha velkého a zjištění jeho stanovištních nároků v České republice. Projekt je realizován za finanční podpory EHP fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí. Za obsah tohoto semináře je výhradně odpovědná ALKA Wildlife, o.p.s. a nelze jej v žádném případě považovat za názor donora nebo Ministerstva životního prostředí.