Kolik žije na Šumavě rysů?

Kolik žije na Šumavě rysů? Tato otázka není tak jednoduchá, jak se zdá. To, co většina z nás vnímá jako „Šumavu“ je obvykle území národního parku a CHKO Šumava. Rysové ale vidí krajinu jinak. I když to pro ně nejlepší a nejkvalitnější prostředí je právě v národních parcích Šumava a Bavorský les, toto území je zároveň moc malé na to, aby hostilo životaschopnou rysí populaci. Celý národní park Bavorský les má pouhých 242 km2, což je domovský okrsek jedné rysí kočky. A tak, přestože oba národní parky tvoří stabilní jádro rysí populace, celá populace osidluje daleko větší území. V současnosti tzv. šumavská populace rysů (oficiálně nazývaná česko-bavorsko-rakouská, Bohemian-Bavarian-Austrian, zkratka BBA) obývá území od Českého lesa přes Brdy po Novohradské hory v Česku, Horní a Dolní Rakousko po řeku Dunaj a Bavorsko po Regensburg a Bayreuth.

Obrázek 1. Areál šumavské neboli česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Pokud je v tomto rozsáhlém území zaznamenán divoký rys, pochází ze Šumavy.

A protože se jedná o tak rozsáhlé území, navíc ve třech Evropských státech, nebylo nikdy jednoduché ho celé zmapovat. Až v rámci mezinárodního projektu 3Lynx se podařilo nainstalovat rozsáhlou mezinárodní síť fotopastí, která pokrývala území 13 000 km2 a většinu oblastí s výskytem rysa. I když divoká zvířata nelze nikdy spočítat s absolutní přesností, díky plošnému nasazení fotopastí a možnosti určit každého rysa individuálně na základě zbarvení srsti, jsou počty rysů z let 2017-2019 velmi realistické.

Jak vlastně takový monitoring rysa probíhal? Celé území bylo rozděleno na kvadráty 10 x 10 km. V každém kvadrátu bylo nainstalováno 2-8 fotopastí podle typu území. Všechny fotografie a videa byly analyzovány, a rysové určováni na základě unikátního zbarvení srsti. Jednou za rok proběhla tzv. inventura rysů, kdy všichni zaznamenaní rysové byli navzájem mezi týmy porovnaní a byl vytvořen finální seznam rysů za daný „rysí rok“. Rysí rok začíná 1.5. a končí 30.4. (důvodem je narození nových mláďat v květnu). Sbírána byla ale i všechna další data o výskytu rysa – pozorování od lidí, nálezy mrtvol, sirotků, stopy, kořist, trus a jiné genetické vzorky. Všechna data pak byla zhodnocena podle tzv. SCALP kritérií kvality. Mapy výskytu byly založeny jen na těch nejlepší datech - tzv. kategorie C1. Tedy na základě údajů, u kterých je 100% jisté, že se jednalo o rysa ostrovida (autentická fotka nebo video rysa, DNA vzorek, mrtvý rys, (odchycený) živý rys).

A výsledky? Rozšíření rysa ostrovida v letech 2017-2019 ukazuje Obrázek 2. Jádro populace je tvořeno tmavými kvadráty, které byly rysem osídleny po celou dobu, naopak světlejšími barvami jsou vyznačena území zatím obývaná jen přechodně. Např. na Brdech se jedná o mladé migrující kocoury, kteří území sice navštíví, ale trvale v něm nezůstanou.

Obrázek 2: Rozšíření tzv. šumavské neboli česko-bavorsko-rakouské rysí populace v rysích letech 2017-2019. Tmavě červené kvadráty (10 x 10 km) byly pozitivní na výskyt rysa ve všech 3 letech monitoringu, světlé kvadráty jen jeden (žlutě) nebo dva roky (oranžově). Zdroj: Mináriková a kol. 2023, Woelfl a kol. 2023, Belotti a kol. 2023

Na základě výše zmíněných dat na celém tomto území žije odhadem zhruba 130 zvířat starších jednoho roku. Z nich okolo 30 samic se každoročně rozmnožuje (mívají většinou dvě koťata). Každý rok je také zaznamenáno cca 10 případů úmrtí rysů na silnici, na železnici, v důsledku pytláctví anebo z přirozených příčin (ne všechna úmrtí jsou zjištěna). Velké množství rysů ročně beze stopy zmizí z monitorovacích fotopastí. Např. v roce 2019 bylo 20 % pohřešovaných dospělých a 46 % puberťáků, což je vysoké číslo, překračující normální úmrtnost rysa v přirozených populacích. Na vině bude pravděpodobně nadměrné pytláctví, které je ve všech třech státech trestné a tak tyto případy (na rozdíl od úmrtí na silnici) pachatelé nehlásí.

Tabulka: Počty jedinců, rodin, koťat a případy prokázaného úmrtí rysů v rysích letech 2017-2019. Zdroj: Mináriková a kol. 2023, Woelfl a kol. 2023, Belotti a kol. 2023

Jaké závěry bychom si z těchto čísel měli vzít? Šumavská rysí populace je určitě větší, než se dříve myslelo, a byla potvrzena i na rozsáhlejším území, než v rámci předchozích studií. Na druhou stranu 130 jedinců je stále málo. Obecně pro dlouhodobé přežití izolované savčí populace je třeba alespoň 500 dospělých zvířat. Problémem je, že šumavská populace rysa ostrovida zůstává izolována od sousedních rysích populací, což s sebou nese genetická rizika (křížení příbuzných jedinců). Důvodem k obavám je i vysoké množství ročně zmizelých zvířat, a s tím související stagnace růstu populace. Pokud chceme zajistit přežití této rysí populace do budoucna, musíme zredukovat zejména dopad pytláctví a autodopravy.

Detailní výsledky z monitoringu šumavské rysí populace jsou každoročně zpracovávány do společné mezinárodní zprávy:

Odborná zpráva o stavu populace rysa ostrovida: česko-bavorsko-rakouská populace pro rysí rok 2017

Odborná zpráva o stavu populace rysa ostrovida: česko-bavorsko-rakouská populace pro rysí rok 2018

Odborná zpráva o stavu populace rysa ostrovida: česko-bavorsko-rakouská populace pro rysí rok 2019